Pod pojmem festival si na první pokus představíme monstr akci pro dvacet tisíc lidí a naskočí nám příslušná jména. To je jenom špička ledovce, během sezóny je ale koná celá řada menších akcí napříč celou republikou a jejich počet se drží na stabilních číslech. Čím jsem starší, nevyhledávám davy tak často a radši si užiju akci menších rozměrů, která je už jen z logiky věci osobnější povahy. A když mám navíc takovou akci prakticky za humny (Chotěboř je vyloženě kousek), je to důvod navíc vyrazit a, jak se říká, zformátovat si hard disk.
Druhá hodina odpolední odbila a přesně načas startuje set domácích ARTERY. Kapela, výjimečně ve třech, se s absencí druhé kytary popasovala s přehledem sobě vlastním. ARTERY vídám poměrně často, proto si dovolím tvrdit, že i s jednou kytarou neztratili potřebnou energii a typický nadhled.
Jedna z předním tuzemských power metalových kapel SALIERI zahrála reprezentativní průřez své tvorby s odzbrojující jistotou a přesvědčivostí. Ze silných melodií mrazilo v zádech, skladby v porovnání s jejich studiovou podobou dostaly jiskru navíc. V žádném případě netvrdím, že desky SALIERI jsou nějaký čajíček na podporu trávení, ovšem v živé podobě ještě více rozkvetly do krásy.
Zajímavé zpestření přivezli INFINITY. Jejich hutný, valivý groove metal byl nabitý energií, nemalou porcí vlastní osobitostí a přesahem do dalších stylů. INFINITY si nenuceně získali publikum na svou stranu a myslím, že se nenudili ani ti, kteří by dali přednost úplně jinému stylu.
Není power metal jako power metal. Nymburští RASMANE představují jeho řekněme sametovější podobu, která naživo tasí drápky a více vyniká poctivé hard rockové jádro jako prvotřídní hudební koření. Instrumentálně skvěle zvládnutý set a bohužel zásah shůry. Během setu RASMANE začalo brutálně pršet a bouřit, kapela však vítězně dohrála do konce, za což zaslouží potlesk vestoje a poklonu až k zemi.
GRAMY byli pro mě jednoznačné a maximálně pozitivní překvapení. Uvolněná a zároveň intenzivní rocková jízda produkovala příjemné jiskření a sváděla k samovolnému skotačení i bez požití veselých tekutin. GRAMY, sympaticky rozkročeni mezi šťavnatým klasickým rockem, alternativou a dost možná i kytarovým popem (bez lacinosti, které toto slovo často přináší), byli milým osvěžením a kvalitním zážitkem s výrazným momentem překvapení, pro mě zcela určitě.
Přišel čas na pořádný rock se vším všudy. Tepličtí HARD COLONY mají správný cit pro řízné skladby a v Chotěboři to jednoznačně potvrdili. Jejich set měl nekompromisní tah na bránu a pro mě jako milovníka rockové klasiky se jednalo o mateřský jazyk, který vychází zevnitř a spolehlivě dobíjí baterky vždy a za všech okolností.
Pojedeme z kopce! Pardubická metalcorová mašina DAY BEFORE na sobě tvrdě maká a naživo se jedná o stoprocentně přesvědčivou kapelu. Je o mě všeobecně známo, že metalcore není můj srdeční styl, ale ve finále musím sebekriticky přiznat, že možná i díky DAY BEFORE jsem nahlodán a lámat hůl ještě nebudu.
Závěr prvního ročníku Kluboofka Truck Festu obstarali mladí „hard´n´hevíci“ TITANIUM. Mládí kapely je sice slyšet, ale to jim v žádném případě nelze mít za zlé. Přesně takto začínaly úplně všechny kapely a bez pořádného omačkání živým hraním to prostě nejde. Zápal a nadšení TITANIUM rozhodně nechybí, souhra obou kytar zněla velmi dobře, prezentace vlastních skladeb byla velmi nadějná. Držím palce v dalším úsilí, hlavně vydržet!
První ročník Kluboofka Truck Festu je za námi. Odezvy fanoušků, jak jsem je pozorně vyslechl, byly naprosto pozitivní, jen ta účast mohla být v jiných počtech. To je ovšem obecná bolístka téměř všech akcí menšího rozsahu. Na viděnou na druhém ročníku!
Text: Jiří Vacek
Foto: Petra Dvořáková
REKLAMA
