Nazvat CREMATORY veteránskou kapelou není vůbec od věci a nemusí to vůbec znít jako označení pro vyčpělost a záležitost pro pamětníky. CREMATORY totiž stále svůj typický hudební jazyk průběžně inovují a obohacují o zajímavé detaily. Důkazem toho je nové album „Destination“, které CREMATORY ukazuje z temnější a konec konců i metalovější stránky. K novému albu a nejen k němu nám více řekl Markus Jühlich, ústřední postava kapely.
Ahoj Markusi, úvodem chci, a nechtěl bych, aby to vyznělo jako přehnané lichocení, vyjádřit své pozitivní pocity z „Destination“. Temnější atmosféra a výraznější kytary fungují bezvadně.
Ahoj, já samozřejmě děkuji. V zásadě se „pouze“ inspirujeme vlastní minulostí, tj. mixem starého gotického metalu a starých melodických death metalových prvků, které pak kombinujeme s elektronickými prvky a moderním zvukem. Tentokrát jsme do popředí vytáhli temnější atmosféru a výraznější, hutnější kytary. Že se nám album povedlo dotáhnout do takové podoby, jaká se 2. května dostane k fanouškům, nás velmi těší. Podle prozatímních reakcí médií to nebude jen náš subjektivní dojem.
Na albu se vyjímá jedna cover verze, konkrétně „My Girlfriend´s Girlfriend“ od TYPE O NEGATIVE. Předělávky jsou ne zrovna jednoduchá disciplína, ovšem ve vašem případě se cover jednoznačně povedl. Říkám to i proto, že jsem letitým fanouškem TON.
Jo, to byl hlavně můj nápad. Během loňského rokuj jsme v tourbusu poslouchali jednu kompilaci se skladbami kapel jako Paradise Lost, Tiamat, Amorphis a také TYPE O NEGATIVE. Pak jsem ostatním členům kapely navrhl, že by nebylo marné znovu udělat cover verzi, protože jsme už v minulosti udělali cover „Temple of Love“ od Sisters of Mercy nebo „Celebration“ od Depeche Mode a uzrál čas si znovu střihnout cover některé z kapel, kterých si velmi vážíme. TYPE O NEGATIVE byli zcela logická volba, protože jsme s nimi v 90. letech odehráli mnoho koncertů a festivalových show, hlavně u nás v Německu. Stali se z nás velcí kámoši, kteří spolu absolvovali i mnoho afterparty po koncertech, hlavně s Peterem neměly chybu. Je to prostě naše upřímná pocta legendě jménem TYPE O NEGATIVE.
Není snad rok, abyste alespoň jednou, nezavítali k nám. Tento rok myslím nebude výjimkou.
To máš pravdu, nám se u vás líbí a my se líbíme vám 😊, ideální kombinace. V České republice hrajeme každý rok. Máme exkluzivní podmínky u Pragokoncertu a naše každoroční hraní v Česku je hlavně jejich zásluha. Minulý rok jsme hráli na Rock Castle, letos nás čeká Metalfest v Plzni. V České republice máme obrovskou fanouškovskou základnu, po koncertech kromě autogramiád si vždycky uděláme čas na povídání s fanoušky, takové výjimečné vztahy je potřeba udržovat, a ne po koncertě prostě jen tak zmizet v zákulisí. Koncerty u vás jsou vždy skvěle zorganizované a každý rok si užíváme spoustu zábavy.
Markus Jüllich je bubeník a zakládající člen německé gothic metalové kapely CREMATORY. Hraje klíčovou roli v definování zvuku kapely a podílí se na jejím hudebním směru i produkci.
Ještě bych se vrátil k novému albu, hlavně k jejímu svěžímu duchu. Kde berete tu svěží energii a atmosféru. „Destination“ opravdu nepůsobí jako šestnáctá řadovka, ale deska mladé, nažhavené kapely.
Myslím, že se nám povedlo nahrát velmi uvolněné, nenucené album. Od alba k albu se náš styl přirozeně vyvíjí. Reakce se vzácně shoduji a média v podstatě říkají to samé, co ty. Jedná se o další krok kupředu, kdy jsme tentokrát v mixu vytáhli kytary víc do popředí, než tomu bylo v minulosti.
Za svou kariéru jste prodělali postupný vývoj až do dnešní podoby. Často setkávám s názory, že první alba té které kapely byla ta nejlepší a pak už to prostě není ono. Jak to vnímáš ty, zaznamenal jsi ohlasy tohoto druhu?
Když jsme začínali s Crematory, začali jsme jako melodický death. Byli první kapelou v Německu, která používala klávesy. Vlna gotického metalu, jak ji známe, přišla až o pár let později spolu s Paradise Lost, Amorphis, Moonspell, The Gathering. Zrodil se v podstatě nový žánr, kterého jsme součástí i my. Každý se postupme času nějakým způsobem vyvíjí a není ani možné vyhovět všem. Pro mě jsou zejména 90. léta gothic metalové časy. Slýchávám názory, že kupříkladu Nightwish, Within Temptation, Leaves‘ Eyes, všechny ty kapely s ženským vokálem, jsou rovněž goticky metalové kapely. To si ale nemyslím, pro mě je to mnohem spíše symfonický metal. Za skutečný gothic metal považuji ten starý styl z devadesátek.
Nedávno mi udělalo velikánskou radost Cemetery Skyline, znáš?
Znám jenom jméno, hlouběji jsem se jimi ještě nezabýval.
To musíš slyšet, parádní album, nový projekt zpěváka z Dark TranquilITy.
Četl jsem recenzi ve Sparku, a ta chválou nešetřila.
Je to opravdu dobré, poslechni a budeš mrkat…
Čas pádí zběsile kupředu a nikdo nemládneme, publikum jakbysmet. Chodí na vás kromě vašich věrných i mladá generace?
Fanoušci s námi vyrůstali a stejně tak i zestárli. To ale nevidím nijak pesimisticky, je skvělé, že s námi fanoušci vydrželi tak dlouho, jsme na to opravdu hrdí. Rodiče s sebou berou na koncerty své děti, takže i o mladou generaci máme postaráno. Mým dcerám je 28 a 17 let a během koncertů se starají o prodej merche.
Tohle všechno nás velmi těší, nahráváme novou desku co dva roky, pravidelně hrajeme na festivalech, hrajeme spoustu koncertů, máme spoustu skvělých fanoušků, kteří nás podporují.
Posloucháš i moderní metal nebo si vystačíš s „klasikou“?
Jako posluchač sem maximálně otevřený. Poslouchám nejrůznější kapely a všechny možné styly a rád objevuji nové kapely, které nemají s gotickým metalem mnoho společného včetně progresivních kapel. Mám moc rád EVERGREY, se kterými jsme velcí kámoši. Je to úplně jiné než náš styl hudby, ale jsou to opravdu dobří hudebníci a opravdu dobrá kapela. Taky se mi moc líbí. Rammstein.
Já jsem jako pubescent začínal s IRON MAIDEN a JUDAS PRIEST, postupně jsem nasál extrémnější styly a progresivní rock, abych skončil u black metalu…
No vidíš, v zásadě to máme podobné, já mám rád DIMMU BORGIR a jejich způsob začlenění kláves a syntezátorů do jejich skladeb – už jen z toho důvodu, že klávesová sekce u nás hraje stejně podstatnou roli.
Když jsme u těch kláves, co například CREMATORY a hammondky?
Děláš si srandu?
Dělám…ale mám jejich zvuk moc rád
Vážně, o tom neuvažujeme, hammnodky jsou skvělé u DEEP PURPLE, pro CREMATORY se nehodí a neumím si představit, jak je do našeho stylu začlenit.
Je to možná trochu předčasné, ale přesto se zeptám na plány do nejbližší budoucnosti.
2. května jsme vydali nové album a v květnu máme turné po Německu. Poté v létě odehrajeme na několika festivalech a druhou část turné, zejména mimo Německo, odehrajeme v říjnu a listopadu. Příští rok budeme mít 35. výročí Crematory a v květnu příštího roku vydáme Best of album.
Rozhovor vedl: Jiří Vacek
Foto: Crematory
REKLAMA
Album Tracklist:
01. Destination
02. The Future Is A Lonely Place
03. Welt aus Glas
04. My Girlfriend´s Girlfriend
05. After Isolation
06. My own private God
07. Days without sun
08. Deep in the silence
09. Banished forever
10. Ashes of Despair
11. Toxic Touch
12. Das letzte Ticket
Bonus-Tracks (Earbook, 2-LP Vinyl):
01. Tote Blumen
02. Fail of misery
03. Days without Sun – Centhron Dark Mix
04. Welt aus Glas – Centhron Glas Mix