Kulturní dům – Bystřice nad Pernštejnem | 4. 10. 2026
Koncert Balady a Romance v Bystřici nad Pernštejnem spojil ALIGATOR, Smyčcový orchestr N. Kyjovského a repertoár sahající od NIGHTWISH přes METALLICU až ke KREYSONU. Přiznávám bez mučení, ke koncertům, kde si rock podává ruku se symfonickým orchestrem, přistupuji s jistou dávkou nedůvěry. Jenže právě zde vzaly předsudky rychle za své.
Budu úvodem nemilosrdně upřímný. Ne tak vůči interpretům, ale směrem ke své osobě. Ke koncertům podobného druhu mám jistý odstup a ten jsem měl do odeznění první skladby. Přehrávání osvědčených a mnohdy již na dřeň ohraných rockových hitů se symfonickými orchestry je jistým trendem a já, jakmile jakýkoliv žánr najede na vlnu těžkého trendu, mám až instinktivní snahu držet se v bezpečné vzdálenosti, aby mě početné stádo jásajících nestrhlo s sebou.
A hleďme! Nemá se chválit den před večerem, to je známá pravda. Prvním signálem, že dnes brblat nebudu, byly známé tváře členů kapely ALIGATOR. Na pražském festivalu Rock Motol jsem chválou nešetřil, tudíž se červík neposeda v mé hlavě najednou probral a začal mi posílat veselejší myšlenky, třeba že by to ve finále mohlo být úplně jinak, než jsem jaksi dopředu očekával.
První dojem a zbytečné předsudky
Součástí playlistu sice byly mnou očekávané, notoricky známé hity, ze kterých už ve slabších chvílích dostávám vyrážku, ovšem tyto byly zaranžované velice šikovně a s patřičným citem pro atmosféru, takže k brblání a nemístným poznámkám nebyl vůbec žádný důvod. Zvláště když jsou provařené (všemohoucí mě netrestej za nesalónní mluvu) proloženy rockovou a metalovou klasikou a autorskými skladbami ALIGATORu.
Balady a Romance v Bystřici nad Pernštejnem začaly ve velkém stylu
Úvodní „Crimson Tide“ z pera NIGHTWISH beze zbytku odbourala mé (zbytečné) předsudky a já už s napětím čekal, co bude následovat. Nebudu uvádět všechny odehrané skladby, pouze se zaměřím na zcela subjektivní výtah toho nejvíce pro publikum výživného. Má to prostý důvod – vyhnout se co do rozsahu obřímu článku ve stylu telefonního seznamu.
Od Marsyas přes Prothea až k Olympicu
Už si ani přesně nepamatuji, kdy jsem Zuzanu Michnovou a MARSYAS slyšel naposledy, ale nesmrtelná „S Luisem“ zafungovala jako stroj času. Protheovy „Závislosti“ zkošatěly a vyrostly všemi směry, novinka OLYMPICU „Pálím tvář“ mě mile překvapila. Předtím jsem ji slyšel pouze jednou a nemohu jinak – další hit jako Bystřice.
Valhalla a Viking na pódiu
S MIRACLE OF SOUND jsem se letos potkal osobně a málem mi od hotelu odvezli s sebou kufr do Irska, nebýt mého včasného zásahu. Zajímalo by mě, co by řekli songu „Valhalla“. Zajisté by nenadávali a zaslali pochvalný dopis do vlastních rukou a v kopii Vikingovi, který se během skladby zjevil na pódiu.
Nothing Else Matters a síla metalových hitů
Noidova interpretace „Nothing Else Matters“ od METALLICY nemá slabých míst a zde si dovolím jednu perličku. Řada dam se na základě jednoho megahitu vydala na koncert METALLICY, což některým následně způsobilo neklidné spaní a tiky v obličeji – takovou sílu má jeden obrovský hit a dosah jeho úspěchu.
Lásko voníš deštěm stále funguje
Že „Lásko voníš deštěm“ není písnička Marušky Rottrové, jsem dlouho neměl ani tušení, nicméně její verze původní skladbu povýšila do nebeských výšin, což se potvrdilo i nyní.
Čarovná noc dostala další rozměr
Jak nemám pana Křížka osobně příliš v oblibě, jiná situace nastává v případě KREYSONU. „Čarovná noc“ je zkrátka obrovský hit a nadčasová skladba a v podání ALIGATORu s podporou orchestru dostala další rozměr.
Balady a Romance překvapily i skeptika
Úvodní odstavec prosím zapomeňte. Mluvil jsem z cesty, ač prokazatelně střízliv.
Koncert Balady & Romance v Bystřici nad Pernštejnem ukázal, že spojení rockové hudby a orchestru může fungovat i pro posluchače, kteří podobným projektům běžně nevěří.
Pro Kluboofku z Bystřice nad Pernštejnem
Text: Jirka Vacek
Foto: Mašek Foto
