Recenze alba „Vresovrenie„ slovenských folklore black metallers LUNATIC GODS od našeho redaktora Jirky Vacka.
S LUNATIC GODS jsem toho prožil dost a dost. Z technického, progresivního death metalu se jejich styl vyvinul do osobitého folk – metalu, ale ani toto označení není úplně přesné. Metalová progrese na sebe v případě LUNATIC GODS vzala odlišnější tvář, než bývá v progresivním metalu úplně zvykem a stejně tak je nejde považovat za folkmetalovou kapelu podle zažitých měřítek. Do hopsa hejsa stereotypu mají LUNATIC GODS daleko jako čert ke křtu. Vlastně si ani nevzpomínám, jestli jsem, kdy slyšel tak spontánní symbiózu extrému, progrese a lidových motivů.
„Vresovrenie“ vychází z podobného základu, z jakého čerpalo i předchozí album „Turiec“. Stylově neukotvená metalová rovina, čerpající z několika metalových subžánrů zároveň, se elegantně proplétá se silnými vlivy slovenské lidové hudby. To by samo o sobě nebyl žádný přelomový přístup. Jeden čas bylo kolem mě tolik kapel s folklórním přesahem, že jsem se div nebál otevřít lednici. LUNATIC GODS jsou v podstatě styl sami o sobě a jejich rukopis je vpravdě unikátní. O čem celá deska bude nebo by mohla být, naznačil pilotní singl „O sekere, ktorá slabosť hľadala“. Jako reprezentativní vzorek skladba funguje skvěle a rozhodně není takovým tím nabušeným koncentrátem, který ční jako maják nad zbytkem alba. Dalších sedm skladeb včetně jedné instrumentálky ji zdatně sekunduje bez byť jen lehkého zakopnutí o vlastní stín.
Vražedně vysoko předchozím albem nastavenou kvalitativní laťku se nejenže LUNATIC GODS povedlo znovu dosáhnout, ale v některých ohledech i posunout. Můj dojem je stále příliš čerstvý na to, abych činil nějaké definitivní závěry. Evidentní je, že „Vresovrenie“ bude ještě růst a jeho kouzlo jen tak nevyšumí. „Vresovrenie“ působí lehce odlišněji a otevírá pestřejší okénka nejrůznějších nálad. Vyostřené black metalové polohy spolu progresivními a folklórními momenty tvoří kompaktní a poutavý celek, nemající vážnějších trhlin. „Vresovrenie“ vlastně nemá ani ty drobné. „Turiec“ má mladšího brášku, který se s ním může směle popasovat.
