Slovy scénáristy populárních Básníků – „Příznivci kultury, byl jsem u toho!“. Počasí sice nebylo vpravdě ideální, víkend propršel a střecha nad areálem byla v tento moment div ne darem shůry. A co víc, oni přišli i lidi a nebylo jich málo. Na to, jak se většina území naší krásné vlasti povětšinou potýká s nízkou návštěvností hudebních akcí, Újezd zdá se takový problém nemá a je tomu tak jenom dobře.
„Chčije a chřije, ale nám to nevadí!!!“
HAKEL BAND
Mít v práci svou kapelu je dost možná ideální forma teambuildingu. Čeládka se vyblbne a nevymýšlí během pracovní doby všemožné býkárny. To pak máme o devadesát procent méně reklamací a pracovních úrazů. HAKEL BAND se často nevděčné role zahajovací kapely zhostil na výbornou, uvolněný a srdečný projev kapely zvládl velmi rychle rozehřát už značný počet přítomných (vzhledem k tomu, co venku panovalo na ksindl počasí, lidí dorazilo hodně).
HAKEL BAND si moc starosti se stylovou vyhraněností nedělají, jejich muzika kromě rockové tradice obsahuje nemálo přesahů mimo klasickou rockovku do lehkého punku, grunge, laškování s hard´n´heavy, dohromady se to poslouchá příjemně a na pohodu. Každou kapelu bez výjimky otestuje živá prezentace a HAKEL BAND naživo není marná věc.
ROXOR
U ROXORu nemůžu být objektivní, i kdyby čert na koze rajtoval a odpichoval se přitom dvěma štanglemi vysočiny. Na téhle kapele jsem jako pubertální smrad vyrůstal a pomyslnou pupeční šňůru funguje nepřetrhlo ani více než třicet let, kdy jsem ROXOR viděl poprvé. Kapela má skvělou formu a poslední deska z loňského roku to jenom potvrzuje. Něco je jinak…chvíli mi vrtá hlavou, cože to je a pak mi seplo – hostující bubeník. Tím nebyl nikdo jiný, než Martin Růžek, kterého si pamatuju ještě z RIMORTIS.
Průřezový set vyšperkovaný novějšími peckami jsem si užil nejen já, ale i většina fanoušků. Přenos energie mezi kapelou a publikem jel na plný výkon bez ohledu na věk – tím narážím na dvě dítka na pódiu na závěru setu, která se toho evidentně vůbec nebála a byl to pro ně zážitek, který Mekáč ani kolínské Futurum nemůžou ani náhodou zajistit. O mladou generaci je postaráno a o to nám jde především.
TURBO
Nevím jak vy, ale já v sedmi, osmi letech začínal na Schelingerovi, Olympicu a Turbu. Mohle za to moje drahá sestřenice, u které jsem své první inspirace (zprvu neúmyslně) nasál. Člověk to už po těch letech zná nazpaměť i pozpátku a stejně do toho jde znova jen s tím rozdílem, že jsem TURBO nikdy neviděl naživo a můj názor plyne jen a pouze z desek.
Srážka s realitou mohla dopadnou všelijak, klidně i ne moc dobře. Je pravda, že jsem na TURBO první polovinu koncertu nějak nemohl naladit. To se ale postupně začalo lepšit a finální resumé by se dalo popsat jako příjemný výlet do časů, kdy jsem zjistil, že ženský jsou skvělá věc a že ze mě nekuřák abstinent asi nakonec nebude.
KISS FOREVER BAND
Maďarský tribute KISSáků patří mezi nejlepší svého druhu minimálně v Evropě a jelikož patřím mezi ty, kteří na KISS ujíždějí nahusto, netěšil jsem se zrovna málo. S dovolením opomenu věrnost make-upu a kostýmů a rovnou se vrhnu na uchopení a úroveň prezentace nesmrtelných hitů. Zklamán rozhodně nejsem a co víc, jsem spokojen. Já totiž, při vší úctě ke klasice se sedmdesátých let, neohrnuju nos období bez masek a poslední dvě desky mám vyloženě rád.
S tím se mnou většina skalních asi nebude souhlasit, ale to je tak asi všechno, co se s tím dá dělat. Proto jsem poposkočil radostí, když došlo na „Lick It Up“ a „Crazy Nights“. Další zpestření nastalo, když si bubeník řekl o více světla, aby viděl na bubny…ryzí češtinou. Hleďme, česká stopa. To byla ale jen taková, celkem nepodstatná třešnička na povedeném setu, vzdávajícímu hold obrovské kapele jménem KISS.
KOMUNÁL
Do konce května nic, KOMUNÁLem nepolíben, během dvou měsíců si dávám KOMUNÁL podruhé. Tentokrát vím, co čekat a stihl jsem si KOMUNÁL zlehka nastudoval. Příprava se projevila a ač si dávám v podstatě repete, pocit je odlišný – ne lepší nebo horší, ale rozhodně živější. Můj náhled na KOMUNÁL ještě možná prodělá pár dílčích změn, jedno je ale naprostá jistota.
Třicet let aktivní kapela by si mohla těžit z minulosti a jet těžkou rutinu, ale tohle není ten případ. Klidně mi vynadejte do průduchů, ale „Naše věc“ patří mezi to nejlepší, co z KOMUNÁLu kdy vypadlo. Když k tomu přidáme skvělou koncertní formu, nemůže to dopadnout špatně. Jak už mi řada skladeb pronikla pod kůži, zvládám si KOMUNÁL naživo užít mnohem víc a paradoxně jako milovník extrémnějšího vyjádření nemám žádný problém a ani mě nenapadají myšlenky, které by mě jindy napadaly (říkám tomu velkovýkrm). Opět jistý a naprosto přesvědčivý koncert, plný plácek a reakce fanoušků toho byly pádným důkazem.
WALDA GANG
Další neodmyslitelná součást SLAMÁKu spolu s KOMUNÁLem, pojízdný cirkus WALDA GANG. Můžeme ho milovat, může nás prudit, možná nám může být zcela ukradený. Ta třetí skupinka možná ani vůbec neexistuje a WALDA GANG je prostě tím spolkem typu buď a nebo. Při pohledu na mraveniště pod pódiem (už jste si možná všimli, že nepoužívám slovo „stage“, a je to úplně schválně) muselo být každému jasné, jaký vztah má publikum k WALDA GANGu.
Ono vlastně moc nezáleží, že jsem tuhle show prakticky beze změn viděl před covidshitem v Jihlavě, lidi to stále baví, a to je to nejpodstatnější. Nemám ve zvyku „mlátit držkou“ vždycky, když mi něco nesedí a neosloví mě to tak, jak bych si osobně představoval. I když WALDA GANG není mou srdeční kapelou (a vlastně nikdy nebyl), musím objektivně ocenit energickou show, jakou WALDA GANG pral do publika. Ani nesouhlasím, že WALDA GANG bez Vládi stojí za prd. Miro se vypracoval na jistého a zdravě sebevědomého frontmana a dělá si to prostě po svém. Možná jedna technická – nebyly až tolik slyšet kytary, dost možná to byl záměr, nevím sám. To nic nemění na tom, že WALDA GANG sklidil aplaus s rachotem.
SLAMÁK ROCK FEST 2023 je tímto skončen a dá-li malinkatej ďábel, strana a vláda, za rok na viděnou.
Text: Jirka Vacek
Foto: Petra Santová
START sezóny 2024 na Újezdě s rádiem HEY
25.5.2024 pro Vás připravujeme nový festival pod taktovkou rádia HEY.
O skvělou zábavu se postará 7 kapel, můžete se těšit na pivo „naHEY bír“ a spoustu výborného občerstvení.
